29.9.2015

Ivunec

• Nahlédnutí do partitury - Nearer My God to Thee - takt 35
  - bas - noční bombardéry
  - bas a tenor - středověk
  - soprán - píšťalky

22.9.2015

Wendy

• Musíte ty nánosy hlídat a likvidovat.

19.9.2015 (Natáčení CD)

Ivunec

• Na začátku se musíte vynořit z hlubin. Tón z představy. (Gula gula)

• Pánové, choďte po schodech, nevozte se po zábradlí. (Als m`n vader en m`n moeder)

• Musíte ty píšťalky vypínat podle ruky. (na soprány, Going Home)

• Ten konec musí být kulometná palba! (Hejsa hejsa)

• Ne, že mi tam někdo vypustí draka z klece! (Hejsa hejsa)

18.9.2015 (Zkouška před natáčením CD)

Ivunec, Wendy

• Potakuv ne patáků nebo co jste to tam zpívali. (Góral)

• Potřebuju trošičku štábní kultury. (Góral)

• Páni basi, neklouzejte se po schodech! (Góral)

• Větry a vánky nemusíme trénovat. (Gula gula)

• Teď půjdete na malou (lu lu), ano je to velmi náročné. (Gula gula)

• Honza M.: My jsme se těšili na změnu a vy nám to utnete. My jsme se skoro ululali. (Gula gula)

• Ten bas pokud se tam nebude houpat, nemají se čeho chytit. (Gula gula)

• Bas je základ, tenor a alt doprovod a pak tam zahvězdíte vy. (na soprány, Gula gula)

• Muzikantský chroust 

• Já tam budu dělat osamělý balvan. (Gula gula)

• Kde jste se chlapi ztratili, že to hledáte?
  Víťa: V lese. (Gula gula)

• Nesmíte střílet do tmy, musíte mít představy. (Gula gula)

• Ať vás dneska moc neponičím.

1.8.2015 (Europa Cantat, Pecs, Maďarsko)

 Ivunec

•  To je jak sbor tibetských mnichů.

• Na Gula gula musíme udělat zkoušku a domluvit se, kdo tam bude dělat jakýho ptáka.

• Jdeme jak ponorka (myšleno intonačně dolů).

• Páni basi, ty hloubky, potřebuju tam ty barvičky. (Ave Maria)

• Potřebuju zatemnit vokály. (Gloria)

• Po koncertě nás docent pochválil za vydařený koncert. Byl to jeden z nejlepších koncertů s Ateneem a to jsme neměli skoro 2 měsíce zkoušku. =)

14.6.2015 (Bystřice pod Hostýnem s Arrhythmií)

Ivunec

• Taková koule se z toho na mě valí. (Chceme my se chceme)

• Ať tam nešaškujem, pojďme Gurale.

• Tentokrát se mně povedlo dopřetextovat Zelenaj se zelenaj, ale jenom 2 sloky:
  
  Červenaj se červenaj
  Červenaj se červenaj
  červená jahodo v trávě.
  Jak se já mám červenať,
  dy slunko nesvítí právě.
  
  Červenaj se červenaj
  červená jahodo v máju.
  Jak se já mám červenať,
  dy lístky osychajú. 

• Vzniklo to, když jsem se před 2 dny ládovala jahodama. Dneska jsem to dokončila. =)

• Jinak koncert dopadl asi takhle: Arrhythmia sežrala všechnu slávu a my všechno jídlo.

26.5.2015 (generálka na Norsko)

Jóža

• Gula gula/Lárina - překřtěna na Gula gula/Latrína a je to prý skladba pro urology.

• Františku, nemáte zase nějaké výročí? (narážka na koncert k výročí urologické kliniky, Gula gula)

• Nahlédnutí do partitury:
  - part tenor a bas, takt 38-65 - velice vydatný text "lu lu lu lu lu lu...."

25.5.2015 (zkouška před vystoupením pro jubilanty)

Ivunec

• Teď já tady budu nezřízeným způsobem lhát. (Doc. se přiznal, jakým způsobem nás bude doprovázet u písničky Hallelujah)

19.5.2015

Ivunec

• Lukáše musíme perfektně vyšívat my. (Doc. k Misse brevis od Zdeňka Lukáše na budoucímu výjezdu do Norska)

• Když potkáte sbormistra, tak se musíte usmát. Klidně 10x, mně se to bude líbit pořád. (Kárání ženského sboru po zkušenosti na koncertě - nikdo se na docenta nesmál)

15.5.2015 (Tanvald)

Jóža, Ivunec, Romí

• Jožka: Já si vezmu všecko, stejnak nic nemám.

• Jak už jsme si párkrát vyzkoušeli, výjezdy bývají často bohaté na umělecká sebevyjádření některých našich členů. Tanvald nebyl výjimkou. Po cestě tam jsme při rozezpívávání tematicky přetextovali první sloku písničky Daleká, šeroká. Pro zpestření jsme použili známý cimrmanovský absolutní rým.
  
  Daleká, klikatá
  Daleká, klikatá je cesta do Tanvaldu, cesta do Tanvaldu.
  Vzkázal mně sbormistr, že musím do Tanvaldu.
  
  Tato písnička se k cestě skvěle hodila. A ještě lépe její přetextovaná verze. Cesta byla opravdu daleká a dlouhá, místo slibovaných 4 a půl hodiny jsme ji jeli 6 a málem nestihli vlastní koncert.
  Klikatá byla taky a vůbec ne šeroká, protože jsme si to s autobusem štrádovali po těch nejužších polňačkách, co řidič mohl najít. Na těch by si vyhnuly akorát tak 2 pomalu jedoucí kola. Minimálně 2x jsme hleděli vstříc Jizeře, která tekla pod svahem začínajícím metr od našich levých kol. Nemluvě o větvích stromů, které kdyby byly ovocných stromů, zajišťovaly by skvělý zdroj potravy ucestovaným hudebníkům. Stačilo by jenom natáhnout ruku z okýnka. Ovšem štěstí nám nepřálo. Ovocné stromy to nebyly, a i kdyby byly, je květen. A ke všemu neměl ten klimatizovaný autobus otevírací okna.