Tento blog je sbírka hlodů našeho pana docenta, posbíraných na zkouškách a akcích univerzitního sboru Ateneo. Napřed jsme se jim jenom smáli, ale pak jsme si řekli, že je škoda je nezapsat. Pan docent má opravdu velkou fantazii a zajímavé je, že většinou i pochopíme, co tím myslel. :D
Docentovy džouky založeny: listopad 2014 Blog založen: 20.2.2017
19.5.2015 jsem zjistila, že jsem nevědomky navázala na tradici psaní docentových hlášek, který jsou na Ateneáckým webu (přístupné bohužel jen pro členy) od roku 2008 a jejich dopisování končí na konci roku 2012. To znamená, že jsem začala právě v čas! =) Dopisovány budou i džouky, co nemusí být nutně z úst docentových. =)
Nechcu, aby to znělo blbě, ale ten alt zní hrozně vulgárně...takový HÁÁÁÁÁ! Jako by tam byl nějaký opočlověk. Jemňulinko, nestrašte mě! (takt 1-8, Quo cordis mei)
Barvička, nic víc, nesmí tam být chlap. (Quo cordis mei)
Doc.: Kde máte to vajíčko? Já: Dole v šatně (ukazuju tím směrem). Doc.: Tak pro něho hned běžte (vyvaluje na mě oči)! po mém odchodu... Doc.: To je jak kdyby hokejista nastoupil bez bruslí! (Baba Yetu)
Kuba: My ani nevíme, že se to jmenuje Somewhere. My máme uřízlej nadpis. Doc.:Tak pokud máte uřízlej jenom nadpis, tak je to dobrý. Terka: Kdyby měl uřízlý něco jinýho, tak je soprán. Já: Spíš alt, když je bas.
Vy jste někteří jak plakát, takoví bez výrazu. (Somewhere)
Žádný troubení na lesy! (poslední tón Proč bychom se netěšili)
zkouška choreografie:
Víťa: Máme jít na těžkou nebo lehkou dobu? Kuči: Když já ale nevím, která doba je lehká a která je težká... Doc.: Nenuťte ji přemýšlet!
Jakmile skončí ty kvinty lesních rohů, následuje sexta, a pak vy. (nástup na "ouvej", Proč bychom se netěšili)
Doc.: Pánové, když má nota prázdnou hlavičku, tak je na dvě. Hanka S.: To umí i moje děti. Jóža: Ty máš děti? Hanka S.: Já mám postižené děti. (teď úplně nevím, co to vypovídá o našich basech...=D, Proč bychom se netěšili)
"Žena doma" může být? (pan Doc. určuje, odkud máme zpívat, Proč bychom se netěšili)
Od"Hrnou". (máme začít od "Hrnou se starosi", třeba se brzy odhrnou, tak... Proč bychom se netěšili?)
Les se vyprazdňuje, chasa odchází, přichází Mařenka s Jeníčkem. (ze sbírky docentových rozplývání se nad konci písniček, Proč bychom se netěšili)