Tento blog je sbírka hlodů našeho pana docenta, posbíraných na zkouškách a akcích univerzitního sboru Ateneo. Napřed jsme se jim jenom smáli, ale pak jsme si řekli, že je škoda je nezapsat. Pan docent má opravdu velkou fantazii a zajímavé je, že většinou i pochopíme, co tím myslel. :D

Docentovy džouky založeny: listopad 2014
Blog založen: 20.2.2017

19.5.2015 jsem zjistila, že jsem nevědomky navázala na tradici psaní docentových hlášek, který jsou na Ateneáckým webu (přístupné bohužel jen pro členy) od roku 2008 a jejich dopisování končí na konci roku 2012. To znamená, že jsem začala právě v čas! =)
Dopisovány budou i džouky, co nemusí být nutně z úst docentových. =)

Náš tým:
Ivunec, Jóža, Hanka, Míša, (Romí, Wendy)

Přesunuto z Ivunec Blog

středa 14. října 2015

13.10.2015

Ivunec
  • Bas je bludička Julie. (Nearer)
  • Ženete mě před sebou jak dobytek! (Lemon Tree)
  • To je ta pohádka o osminové notě - na první době není kratší a na poslední není delší. (Lemon Tree)
  • To není utrpení jak u zubaře! (na bas2, část tráva vysoká, Za naším huménkem)
  • Bas je nejlepší hlas! (velká pochvala basů, která si zaslouží zapsat, My Old Kentucky Home)
  • A pořád to tam kvedlají kolem těch not, místo toho, aby šli rovně, zazpívají milion šest not. (Doc. vysvětluje tenorům jejich part, My Old Kentucky Home)
  • To je normání prasárna, to nic jinýho není! (Doc. o akordech na 3. taktu od konce, My Old Kentucky Home)
  • Dramatická pauza! (předposlední takt, My Old Kentucky Home)
  • Končí western, hrdinu zabili. (poslední takt, My Old Kentucky Home)
  • Dneska se docent očividně zamiloval do basů, snad to nebylo tím, že tam měl posilu z vlastních zásob. Zato my sopránci jsme si tak trochu pokazili reputaci. =)

Žádné komentáře:

Okomentovat